Personal tools
You are here: Home Blog ME Srbsko - dokončení
Navigation
 
Document Actions

ME Srbsko - dokončení

by Petra Krausová last modified 2008-07-14 07:59

Ahoj tentokrát už z domova :-)

Po lehké odmlce, kdy jsem měla trochu jiné, maminkovské, starosti (Mates si při posledních dvou kolech vybíral trápení v podobě horečky a průjmíku, a já doufám že to snad bylo jen kvůli rostoucím zoubkům – to jsou starosti,co? :-) ) se opět ozývám s reportem.
V pátek jsme nejdříve vyčkávali na jižním startu, ale po hodince čekíní dokonce už i organizátorům došlo, že budeme muset letět z nepopulárního malého startu na sever. Vypsán byl race to goal 64 kilometrů dlouhý. První vzdušný start byl ve 14 hodin a pak po 15 minutách další až do tuším 15 hodin. Task byl vypsaný převážně rovinami, kde to bylo trochu stabilní a let mi připomínal loňské podmínky v Austrálii. Bylo to hodně o trpělivosti. Hlavní partička odstartovala ve 14.15 a já jsem se rozhodla letět 15 minut za nimi a dotahovat zezadu. To se mi povedlo a na posledním otočňáku jsem se cítila jako orel :-) protože jsem partičku dohnala. S pocitem, že bych moc moc chtěla vyhrát kolo v mužské konkurenci, jsem se rozhodla letět posledních 14 km tak trochu po svém...no a to jsem neměla dělat. 6 kilometrů před cílem jsem seděla na poli, nad hlavou mi točila ona partička které jsem chtěla uletět a cítila se už ne jako orel, ale jako úplnej blb :-( . Jak jsem se později dozvěděla, Tomáš byl tou dobou v čele závodu ještě s dalšíma dvěma padákama, a měl ještě většího smolíka než já. Seděl 1100 metrů před páskou, tedy jen 100 metrů před kilometrovou kružnicí na které se měřil čas :-( Byl ve špatné chvíli na špatném místě a klesák ho do cíle nepustil :-( Ještě že Greg zachraňoval pověst Mac pilotů a do cíle doletěl :-)
Po smolném pátku, se mi v sobotu ani nechtělo na start. Mates měl v šest ráno přes 39 horečky a já byla pěkně nervózní, navíc bodová ztráta po nedoletěném pátečním kole byla už moc velká abych dosáhla na medaile. Navíc to ráno vypadalo, že je silný vítr i dole ve městě. Ale organizátoři nás hnali nahoru a Tom s Davidem mi vysvětlili, že musím letět alespoň pro výsledek týmu. Naštěstí v 10 hodin už byl Mates zase v dobré míře a bez teploty a vyrazili jsme na start. Foukalo celkem silně z východu a na jižním startu to vypadalo celkem napínavě, sem tam se objevil nějaký ten čertík a jen chvílemi termika stočila vítr na start. Přesto byl odstartován 51 kilometrů dlouhý race. Byl to cik cak převážně v malých kopečkách západně od startu s přistáním u městečka Niška Banja, kde jsme bydleli. S Tomášem jsme se ještě před startem dohodli, že spolu vyhrajem kolo. Stoupáky byly celkem silné a letělo se rychle. Tomík tavil vpředu tak, že jsem mu neměla šanci stíhat a rozhodla jsem se letět na jistotku vrchem. Tomovi se dařilo celý let držet čelo závodu a těch 50 kilometrů letěl jen lehce přes hodinu :-o Průměr skoro jak na rogale. V cíli se nakonec o první místo honil s Craigem Morganem z Anglie, letícím taky na Magusu. Craig v tomhle boji zvítězil a vyhrál kolo před druhým Tomášem. Má cesta vrchem nebyla úplně optimální a doletěla jsem asi 15 minut za nima. Greg, který bojoval o vše, teda o vítězství v závodě :-) doletěl se ztrátou 10 minut na prvního a tak jsme drželi palce při počítání výsledků a napjatě vyčkávali.... A nakonec se to Gregovi podařilo!!! GREG JE MISTR EVROPY!!!! Gratulace!!! A musím říct, že to v srbských podmínkách nebylo jednoduché. V ženské soutěži zvítězila Ewa Wisnierska a v týmech Francie. Jo, a málem bych zapoměla na to nejdůležitější... Dobře jsme dojeli domů a Matýsek už vypadá zdravě a spokojeně :-)
Ahoj mamina Petra :-)

Powered by Plone CMS, the Open Source Content Management System

This site conforms to the following standards: